Povodňový vstup II
(Reportérka v holinkách posmutněle stojí na břehu potoka) "Takže ještě jednou dobrý den tady ze Psojed, ta situace tady se naštěstí již uklidňuje (zklamaně protáhne tvář), ostatně podívejte se sami (zasouvá pravítko pod hladinu), místní potok kulminoval na dvaadvaceti centimetrech a od té doby už zaznamenáváme trvalý pokles sledovanosti....eh, promiňte, hladiny. Ještě doslova před několika hodinami zde však hrozilo skutečné drama, podívejte se na materiál, který jsme pro vás exkluzivně natočili" (následuje recyklace dopoledního živého vstupu).
"Tak jste to viděli sami, já jen dodávám, že přípravy na povodeň spočívající v plnění pytlů s pískem, našly svůj odraz i v jindy nevinných hrách místních dětí (záběr na šestnáctiměsíčního Jiřího Pecháčka, který lopatkou sype písek do kabelky své matky zabrané do rozhovoru s kamarádkou). Nezbývá než doufat, že traumatické zážitky z potenciálního ohrožení nepřinesou jejich psychice trvalé následky" (Utrápený povzdech) "Psojedy mají tedy již nejhorší za sebou a já v tuto chvíli předávám slovo k železničnímu přejezdu v Uhříněvsi" (následují obligátní "živé vstupy od přejezdu smrti" a archivní záběry Ivety Bartošové).