Sváteční slovo starosty Pecháčka

20.12.2013 12:08

 Starostovská fanfára

 

Milé sousedky, vážení sousedi!

Aniž bych si bral příklad z jinejch hlavounů, zdravím vás tentokrát trochu netradičně už před Vánocema a ne až po Silvestru, holt časy se mění. A to k horšímu, to si řekněme hned v úvodu. Na tom, co jsem psal letos na Novej rok, nehodlám měnit ani čárku. Potěšilo mě, že jste si spoustu z těch věcí vzali k srdci a volby u nás v Psojedech dopadly jinak. Jak, to my tady všichni víme, ale do světa to už roztrubovat nebudeme. Kdo ví, kde to bude číst ňákej fízl. Však když si to bude chtít zjistit, tak si to zjistí, práci mu ale ulehčovat nebudeme. Upřímně řečeno, když jsme v osmdesátýmdevátým zvonili montážníma klíčema o karosérii Zmudova moskviče, nevěřil jsem, že něco takovýho budu muset ještě někdy říkat.

To není zbabělost, to je opatrnost. My jsme tady na venkově zažili už leccos a v posledním století jen málo dobrýho. Když vidím, že se dnes ke korytům dere stejná svoloč, která venkov po válce zničila, ruku v ruce s protekčním husákovským ksindlem, co si ho po osmdesátýmdevátým koupil, je mi blivno. A myslím, že nejen mně. A nejen z toho, že na některejch polích se teď pěstuje benzín a elektřina, zatímco žrádlo se dělá v chemičkách. Když si to onehdá chtěli u nás ve vsi za pakatel koupit taky a udělat z toho tady součást jakýhosi holdingu, poslali jsme je s Béďou Myšákem do řiti. Na žádnou další kolektivizaci nejsme zvědaví. Je ale jasný, že hlavní ideologií novýho režimu od Hradu až do podhradí je vedle politické a hospodářské oligarchie taky pomstychtivost, a kdo si dá dohromady dvě a dvě, pochopí, že na nás nahoře nezapomenou. Strašně rád bych řekl, že u nás v Psojedech jim řepka nepokvete, ale proti organizovanejm a politicky propojenejm monopolům jsme jen malí páni...Ale uděláme, co budem moct, to snad slíbit můžu.

Přátelé, v minulých čtyřiadvaceti letech to nebyla žádná hitparáda, to je asi každýmu zřejmý. Nejsmutnější na tom je, že to přesto bylo nejúspěšnější a nejsvobodnější čtvrtstoletí za posledních sto let v dějinách tédle vsi a tohodle národa. Čert ví, proč to teda národ takhle lehce hodil za hlavu a žene se zase někam do neznáma. Asi proto, že všechno zbořit je snazší, než si lámat hlavu a tělo s tím, jak to dát to postupně do kupy. V zemi devastované šedesát let náckama a komančema se to ani za těch dvacet let stihnout nedalo, zvlášť když se ti druzí nikdy toho vesla úplně nepustili, ať už byli v jakékoliv partaji. Mohli jsme se zbláznit z kmotříčků, kteří si v týdle zemi přikrádali, zvolili jsme si kmotry, co tudle zemi a nás všechny chtějí vlastnit a ovládat. Rozčilovali jsem se nad politickou kulturou, a lezeme do chomoutu těm nejhorším populistům zprava doleva. Vadilo nám propojení byznysu a politiky, přesto jsme odevzdali politickou moc byznysmenům. Teď když teda máme, co jsme chtěli, je každá rada marná. Všude samej vodborník a lidumil, ale dejte na mě, že tohle nedopadne dobře. Za sebe, a věřím že za nás všechny v obci, říkám: NE, bude hůř!

Bude to další hnusná zkušenost, asi o něco míň hnusná, než třeba bolševik, ale to je docela slabá útěcha. Víte, že v Psojedech jsme si vždycky nakonec žili po svým a všechno zlý jsme nakonec přestáli. Vydržíme to znova, jen se bojím, že z toho zas vyjdeme o něco ohnutější a cyničtější. Jak dlouho to bude trvat, nevím. Bude mi čtyřiapadesát a rád bych se dožil toho, až to skončí. Co proti tomu můžeme my na vsi dělat, je jasný. Nechovat se, jako že se nic neděje, držet při sobě, nekolaborovat, zachovat si chladnou hlavu a zdravej úsudek a nikomu nic nedarovat bez boje. Když už si zase nebudem moct vážit vlastního státu, ať si můžem vážit aspoň sami sebe.    

No, připadla mi dost pochybná čest, napsat tendle projev jako jubilejní čtyřicátej článek obecních stránek na tom internetě. Víte dobře, že já na tyhle novoty moc nejsem, ale nakonec jsem se s nima smířil. Otevřeli jsem se světu, teď o nás vědí i za hranicema mikroregionu, po obci se nám tu a tam poflakují turisti, utratí něco v samošce, skáknou k Rudovi na pivko, řeknou o nás zase dál...Jenže, je tohle to, co teď v té nastávající politické pakárně úplně potřebujeme? Nebylo by lepší zase zmizet z mapy i toho internetu, aby hlavně ti noví papaláši o Psojedech nevěděli a nechali nás být? Já to tak řekl i tomu redaktorskýmu, co ty stránky dělá. Celkem souhlasil, ale tvrdil, že úplně skončit by byla škoda. On si to tady celkem oblíbil, nechce se mu ocaď, a tvrdí, že takovejch lidí je venku spousta, prej i pár desítek. Nakonec jsme se shodli, že prostě přestane psát o současným dění v obci, kromě  zpráv o počasí  a možná sportu, který nikoho provokovat nebudou. Materiálů o historii obce a okolí má prej hromadu a bude je pouštět ven hlava nehlava, padni komu padni. Nikdo zvenku dnes nemusí vědět, co kde řekl Pecháček, Torres, Šiška a ostatní, co třeba v zájmu obce podniká Jarka Horká a o čem zrovna zpívá „Dunihlav“. Mimochodem, ten je prej připravenej přejít zas do undergroundu. Neříkám, když se někdo zeptá, odpovíme, ale na ty rudý vidle si sami nabíhat nebudeme. Takže na další ty svodky a exkluzivní reportáže zapomeňte. Z celostátních zpravodajskejch portálů, kam jsme od nás taky něco občas posílali, jsme se stáhli už dávno. Nebudem dělat, že nevíme, jak se ty slavný média nechaly zglajchšaltovat a kdo je má teď pod palcem. Když tam někoho baví hrát si na objektivitu a nezávislost, je to jeho boj. I kdyby měli etickejch kodexů sedm prdelí, my jim u toho stafáž dělat nebudem.

Moc se omlouvám za pesimismus předchozích řádků, ale nemá cenu si něco lakovat na růžovo. Myslím, že každej příčetnej člověk dnes ví, o kom a o čem píšu. Schválně jsem nejmenoval. Sám bych si totiž nejvíc přál, aby za dva, tři roky nikdo netušil, o čem tenhle článek vůbec je. Na smetišti dějin je snad místa dost a čím dřív se tam někteří dostanou, tím líp. Kdo přijde po nich, bude snad záležet zase jen na nás a na tom, jestli se aspoň tentokrát poučíme.

Přátelé, přeju vám všem pěkné klidné Vánoce, mnoho štěstí v Novém roce, a hlavně to zdraví. Jak jsem už psal, všechno dobře dopadne, oni se časem ultlučou sami. Pamatujte, že Psojedy se nikdy nedaly a nedají se ani tentokrát. Máme prosperující obec, pěkný okolí, rozumný občany a Rudův minipivovar. Hraje se u nás dobrej fotbal, za kulturní vyžití se taky stydět nemusíme a na naše hasiče jsou všechny pohromy krátký. Ať vám tuhle smutnou zimní dobu ulehčí aspoň malý osobní radosti. Osobně se nejvíc těším na našeho malýho Jirku, až uvidí, co mu děda starosta dal pod jeho první vánoční stromeček. Tenhle pohled mi nikdo nepokazí a nevezme.

Ještě jednou a upřímně všechno nejlepší, a snad se tady za rok zase potkáme.

 

Josef Pecháček, starosta obce Psojedy, v.r.