Svodka VI

05.11.2012 10:39

Vážení věrní čtenáři, v následujících řádcích se v další "svodce" vracíme k událostem přelomu října a listopadu. I méně bystrému čtenáři musí být jasné, že se opět pomalu blíží doba, kdy Psojedy zasype sníh, který pokryje doslova každý čtvereční centimetr katastru obce, což je pro představu plocha téměř osmi set fotbalových hřišť. Bývalo zvykem, že s informacemi o sněhové situaci, rozbory mrazu a analýzami větru pronikal náš zpravodaj nepravidelně i do on-line reportáží celostátního serveru idnes. Můžeme Vás ujistit, že i přes zuřivý odpor zmíněného média nebude letošní zima výjimkou a reportáže z Psojed tam včas najdete. Nyní však již věnujte pozornost souhrnu dění v naší obci za poslední týden a neváhejte se se svými postřehy a námitkami zapojit do jedné z nejdynamištějších a nejdemokratičtějších diskusí na tuzemských zpravodajských portálech!

Po bouřlivých dnech předvolebních, volebních a povolebních se v sobotu 27. října sešlo poprvé obecní zastupitelstvo. V tradičním prostředí sálu hostince „U Sněhuláka“ by se atmosféra dala doslova krájet a to nejen proto, že hostinský Zima vymetl kamna „Golem“, která následně táhla tak, že nejenže valná část zastupitelů s výjimkou tajemnice Horké byla nucena schůzovat pouze v trenýrkách, ale kužel žhavého vzduchu stoupající z komína také spolehlivě odklonil většinu sněhových přeháněk, které o víkendu vytvářely nad krajem nezaměnitelnou atmosféru zdejšího babího léta. Prostředí bylo tíživé především politicky – hlavním bodem, který zajíkavým hlasem a s pobledlou tváří přednesl místostarosta Zubatý, byl návrh usnesení, jímž Psojedy nadále bojkotují všechny dotační programy organizované krajským úřadem – důvod je celkem jasný: novopečený koordinátor krajských dotačních programů Bc. Aleš Bičík dal již několikrát neoficiálně najevo, že získání jakékoliv dotace je pro obec podmíněno odprodejem pozemků u „Dolního rybníka“ developerské společnosti „Doc Holiday Development“ patřící jeho bratrovi, která zde hodlá vybudovat rekreačně-rezindenční resort. Poslední nabídka zní na 12,- Kč za metr čtvereční...Usnesení o bojkotu bylo schváleno jednomyslně.

Z řad přítomných občanů protestovala hlasitě pouze Radmila Šoupalová, přítelkyně Bc. Aleše Bičíka, která předchozí středu zakoupila garsonku v místní bytovce, ve které si zároveň nechala napsat trvalé bydliště a jako taková se prý cítí být oprávněna „být aktivním pozitivním hybatelem dění v naší (sic!) obci“, jak pisklavým hlasem deklamovala před konsternovaným zastupitelstvem. Situaci zachránila jako vždy tajemnice Jarmila Horká, která, sladce se usmívajíc, si se Šoupalovou vyměnila několik kousavých poznámek v právnicko-úřednickém newspeaku, které měly za následek to, že „aktivní pozitivní hybatelka“ s pláčem vyběhla ze sálu. Tomuto dialogu nerozuměl v sále téměř nikdo, ale i známému obecnímu kverulantovi, umělci-intelektuálovi Zeno Závojnému bylo jasné, že jeho stížnost ohledně mizivého zastoupení moderních uměleckých děl ve veřejném prostoru obce, kterou chtěl původně adresovat starostovi Pecháčkovi, bude lépe nevyslovovat. Ostatně, pohled na brunátného starostu se zježenými vousy, který během extempore Šoupalové významně rozdrtil v pěsti hroudu koksu určenou k přiložení do kamen, musel ke zdrženlivosti ve vyjadřování přesvědčit i osoby se sníženým pudem sebezáchovy a se sociální inteligencí na hranici slabomyslnosti, což právě nebyl případ Šoupalové, která ještě z výčepu mezi vzlyky volala, že Pecháček brzdí rozvoj obce a ona se s tím nehodlá smířit.

Přestože starosta zvládl situaci důstojně a tajemnice Horká od něj uviděla příští den na svém stole kytici růží a bonboniéru, zůstává jeho rozpoložení nevalné. Náladu mu mírně zlepšilo odhalení černé skládky u polní cesty „Ke Křížku“, kterou objevil na jedné ze svých pochůzek po obci. Směsí páchnoucího odpadu sahající do půli lýtek se brodil asi půl hodiny, než se mu z ní podařilo vytáhnout majonézou ulepený propagační katalog dámského spodního prádla adresovaný panu Jaroslavovi M. Když během deseti minut našel dvě další shodně adresované listiny (výzva z zaplacení dluhu a obálku s volebními lístky) a Jaroslavem podepsaný koncept dopisu redakci veřejnoprávního (!) televizního pořadu „Pošta pro tebe“ (Jaroslav hledá kamaráda z vojny, se kterým dva roky společně kradli naftu z tanků), osobně si pro Jaroslava M. dojel a pod nevybíravými pohrůžkami jej za neustálého deště donutil celou skládku nacpat do pytlů, odvézt před samoobsluhu a tam roztřídit do kontejnerů. Vysloužil si tím další upevnění Jaroslavovy nenávisti k němu a posměch Radmily Šoupalové, která projížděla kolem ve svém voze „Audi TT“ a přes stažené okénko položila hlasitou řečnickou otázku, zda je ten pán ve špinavých a promoklých montérkách (míněn Pecháček) skutečně důstojným představitelem naší (sic!) obce.

Rozpačitým výsledkem a, nebojme se to říci, i fiaskem, skončil nedělní „Dětský den“, který u příležitosti státního svátku pořádala obec v areálu u „Dolního rybníka“. Podnětem k němu bylo zamyšlení Bedřicha Myšáka, zda by obecní zastupitelstvo nemělo zkusit také trochu toho populismu, který má v celostátním měřítku evidentně zelenou. Dle návrhu místostarosty Zubatého padla volba na uspořádání kulturně-sportovního dne pro děti, protože proti tomu nemůže nikdo nic říct. Vzhledem k teplotám lehce nad nulou a neustálému mrholení dopadla sportovní část odpoledne neslavně. Jen málo dětí se odhodlalo ke startu v závodě v promočených jutových pytlích a jen mizivé procento zvolilo rozcvičku do půli těla, kterou s entusiasmem sobě vlastním pořádal skautský vedoucí Tibor „Pařát“ Lejsal, upoutaný od té doby na lůžko s těžkým katarem průdušek. Kulturní vložka, během níž Zeno Závojný recitoval své postmoderní verše v hindštině, také nevzbudila u naší drobotiny zvláštní zájem a sám Závojný, oděn jen v lehké sárí, a kterému k dosažení optimální tělesné teploty nepomohla ani usilovná meditace, se záhy odebral do svého příbytku, kde pak u rozpálených kachlových kamen věnoval tichou vzpomínku grónskému ledovci ohrožovanému spalováním pevných paliv. Vyvrcholením dne měla být večerní projekce filmu pro děti, které proběhla v režii dramaturga letního kina starosty Pecháčka. V jeho bohaté videotéce je pohříchu jediným filmem, který se alespoň velmi vzdáleně blíží pohádce, legendární snímek Souboj Titánů (USA, 1981). Prořídlé dětské publikum doplnili v hledišti fotbalisté „STS Záboj Psojedy“, kteří v přilehlé klubovně oslavovali drtivé vítězství 2:0 nad „Traktorem Brod“ – hosté totiž poslali u příležitosti konání „Dětského dne“ do Psojed jen své žákovské družstvo a bláhově se domnívali, že Psojedští učiní totéž. Opilého brankáře Kuklu, který se již v průběhu zápasu zahříval svařeným rumem, museli pořadatelé filmového večera hned v úvodu vyvést poté, co se na plátně poprvé objevil Zeus Hromovládce (v podání Laurence Oliviera), což Kukla glosoval výkřiky „Ty vole starosta, fakt, vole, čum, normálně Pecháček zamotanej do prostěradla. Ty krávo!“. Zatímco děti kino postupně opouštěly, neboť podle rodičů by další přítomnost v hledišti mohla narušit jejich mravní vývoj, naši fotbalisté se dostávali do varu, hlasitě fandili Perseovi („řež to, mladej, hlava nehlava!“), vilným mlaskáním hodnotili ženské kvality Andromedy a v závěru se aktivně pustili do boje s Krakenem, k čemuž dal impuls „Joe“ Pecháček, který po mořské zrůdě na plátně jako první mrštil svůj půllitr s pivem. Ojedinělý výron populismu obecního zastupitelstva tak vyústil v poškození projekčního plátna, noční můry většiny dětí, kterým se ještě dlouho bude zdát jak o Kalibovi tak i Kuklovi, a další úbytek grónského ledovce, způsobený tím, že Zeno Závojný spálil v kamnech za poslední týden kubík bukového dřeva, což se však jeho přátelé v enviromentálních kruzích nesmí nikdy dozvědět.

Napříště se proto zastupitelstvo vrací k tradičnímu programu oslav 28. října: pro důchodce bude opět uspořádána vycházka po obci a okolí, aby se nedůvěřiví senioři přesvědčili, že Habsburkové jsou již skutečně pryč, a starosta předá čestná uznání zasloužilým občanům a dobrodincům obce – letos jej In Memoriam získal císař František Josef I., který v roce 1908 věnoval ze svých soukromých prostředků částku 2000,-K na vznik místní školy, což bylo zároveň naposled, kdy se pro Psojedy nějaký vysoce postavený politik osobně a pozitivně angažoval.

V neoficiální obecní soutěži o prvního letošního sněhuláka zvítězila rodina Unterzeilerova z Hadího vrchu s odvážnou sněhovou skulpturou nazvanou „Švihák lázeňský“.