Dělám starostu dvacet let a nikdy jsem nečetl větší slátaninu dojmů a pocitů. Je vůbec možný aby dělal starostu takový křupan a neandrtálec. Všem jeho spoluobčanům přeji hodně trpělivosti a samotného starostu prosím aby si myl holinky když chodí na obecní úřad.
Novoroční projev Josefa Pecháčka, starosty obce Psojedy
01.01.2013 01:20
Vážení čtenáři, jak už jsme Vás informovali v předvánočním příspěvku, podařilo se naší redakci získat exkluzivní práva na publikování novoročního projevu starosty Pecháčka. V zájmu obyvatel a koneckonců i samotného starosty byla letos zvolena písemná internetová forma a obecní rozhlas tak zůstane na Nový rok němý. Aby však byla zachována obvyklá protokolární forma projevu, považujeme za vhodné, abyste si k ní vyslechli tradiční starostovskou fanfáru, která veškerá slavnostní vystoupení Josefa Pecháčka již léta uvozuje. Pro znalce Psojed a Pecháčka nebude samozřejmě hudba Elmara Bernsteina žádným překvapením, ale i laik jistě ocení její údernost, která zvláště vynikne ve srovnání s rozplizlou fanfárou Bedřicha Smetany užívanou při estrádách prezidenta republiky.
Pokud sedíte, zůstaňte klidně sedět. Pokud po oslavě Silvestra stále ještě ležíte a dělá vám problém vstát, ležte klidně dál. Pokud se ze stejného důvodu na hlasité zvuky dosud necítíte dostatečně silní, odkaz uvedený níže raději vůbec neotvírejte. Nejsme malicherní a obecní protokol není závazná španělská dvorní etiketa.
Vážení sousedi a sousedky!
Ani nevím, po kolikáté už mám novoroční projev. Starostuju od čtyřiadevadesátýho, párkrát jsem vynechal, když mi na Novej rok nebylo dobře, takže počítám, že to může být tak po desáté. Letos je to ale poprvé, co to čtete na internetě a neruším Vás z obecního rozhlasu. Já myslím, že je to tak i lepší, protože jak se loni tlampače ucpaly sněhem, tak to stejně nebylo slyšet. Já jsem teda pro vznik těch obecních stránek nehlasoval, ale nakonec to asi bude dobrá věc. On ten internet už má po chalupách zavedenej dost lidí. Mě s tím náš Václav taky nakonec naučil dělat a musím říct, že třeba proti naší bývalé lidové knihovně je to informačně fakt nebe a dudy.
Když už jsem teda začal s těma stránkama; je fakt zajímavý číst si třeba tu historii obce, i když tam furt není celá, což mě teda dost štve. Já už jsem něco slyšel od táty a starýho pana Šišky, ale teprve když je to takhle v kupě, si člověk uvědomí, že fakt máme slavnou minulost, a že naši předci dokázali vzdorovat lecčemu, vyjít z toho vždycky se vztyčenou hlavou, a máme proto historickou odpovědnost čelit různým těm blbostem, co se sem tlačí shora, a sami se starat o další rozvoj obce. Byla by děsná škoda, kdyby se o nás za stovky let psalo, že naše generace se na to vykašlala. Každej se přece musíme starat sám o sebe, svou rodinu, svůj dům, ale i svou vesnici – pak klidně myslet i vejš, na stát a tak. Jsou to starosti, ale je to hlavně úžasná svoboda. Každýho sráče, kterej Vám bude tvrdit, jak se máte blbě, a slibovat, že Vás těch starostí a zodpovědnosti zbaví a udělá pořádek, aniž byste museli hnout prstem, pošlete do háje – ať je to nějaká ta přiblblá okamura, kápo Babiš nebo už zase komouši. Jestli si tuhle svobodu necháte vzít, budete nakonec jen jak to hovado v maštali, jak říkal náš praděda, dej mu Pán Bůh věčnou slávu. Budete pěkně v teple, někdo vás nakrmí, podrbe, akorát se místo do hnoje budete koukat na televizi a u toho brblat, nanejvejš jak malí haranti přikreslovat na plakáty tykadla nebo podepisovat nějaký slabomyslný petice jinejm sráčům. Ti Vám zase slíbí, že vyhází z oken ty předchozí, a navrch Vás ještě budou důležitě strašit zednářema, sudeťákama nebo třeba třetihorama, protože člověk, kterej se takovejch blbostí bojí, je poslušnější. A až pro všechny ty spasitele přestanete být zajímaví, tak Vás stejně zaříznou. Ti z Vás, kteří na Boží hod viděli v našem kině film Tenkrát na Západě, si pamatují, jak si pan Morton najal ostrýho hocha Franka, aby za něj na cestě k Pacifiku řešil problémy; a taky si pamatují, jak mu Frank přerostl přes hlavu a nechal Mortona nakonec chcípnout v kaluži na pešuňku. To je přesně ono.
Tenhle princip platí pro obec, kraj a nakonec i pro tu svou slavnou Únii. Na ní to nakonec vidíte nejlíp sami – to bylo furt řečí, jak se o nás Únie postará, stačí jen vyplnit správnej formulář a hlavně držet hubu a krok. Nestačilo to. A teď si ji za naše peníze, který nám pak milostivě trousí jako dotace, přivlastnilo pár papalášů, co se při rozhodování zmůžou už akorát na úplný ptákoviny, zatímco Evropa od jihu postupně uhnívá. A to vím naprosto přesně, protože jsem byl letos na dovolené v Řecku. Hlavně že mají džob všichni ti hejhulové, co řeší dokola pomazánkový máslo, kvóty pro ženský, energetický štítky, biopaliva a žárovky...Časem snad bude muset mít i pokladní v samoobsluze reflexní vestu, aby se jí při práci nic nestalo. Ale každej z těch papalášů, co se tak staral o její dobro a nebylo mu hanba převzít nobelovku za mír, zavře poslušně oči, až jí cestou domů podřeže nějakej ksindl jen proto, že nebude mít na hlavě burku.
Na pytel je, že stejným směrem se postupně vydáváme i my. Lidi se snaží všechno ojebat, akorát nadávaj a ono se jim to oklikou vrací. Že „ti nahoře“ kradou a „my obyčejní lidi dole“ s tím nemáme nic společnýho a nic s tím nenaděláme, je pitomost. Něco Vám řeknu – synovcovi někdo ukradl před hospodou ve Čmelíkově kolo, takovej starej kostitřas, cena nula nula nic. Každej z těch tamních ožralů na předzahrádce se zrovna díval jinam, policajti nikoho nechytli, ale je jasný, že ten bicykl mu nešlohl ani Kalousek, ani Sobotka, prostě žádnej politik, ale nejspíš nějakej ten obyčejnej člověk. Moc bych za to nedal, že ten stejnej šmejd teď někde v ňákým pajzlu před bednou nadává, jak je to hrozný, že se někde zase ukradly milióny a má u toho plnou hubu morálky. Proč by se, do prdele, nekradlo nahoře, když se furt krade dole? Začněme vždycky hlavně sami u sebe a pak můžem čekat, že se to zlepší i jinde. Už jsem o tom mluvil – když už jsme se na svoje povinnosti vykašlali sami a svěřili je státu, není důvod, proč by se na ně neměl vykašlat on! Proč se moderní stát chová čím dál víc jak ten dacan Calvera ze Sedmi statečných, když nechá lidem jen tolik, aby s tím přežili do jeho příští návštěvy? Protože jsme mu tu pravomoc postupně dali, protože pro spoustu lidí je to prostě pohodlnější, než se za svý peníze starat sám o sebe. Místo toho necháváme partu náma placenejch „dobrodějů“ řešit i ty naše nejobyčejnější záležitosti. Těmhle lidem je to ale vlastně taky jedno, protože to stejně jejich prachy nejsou, a tak se staraj – a většinou blbě. Kruh se uzavírá.
Co to teda všechno znamená pro naši obec? Chovejte se k okolnímu světu tak, jak byste chtěli, aby se on choval k Vám, nežijte na úkor druhých a nenechte ty další o sobě rozhodovat víc, než je nutný. Choďte na schůze zastupitelstva, buďte aktivní, ptejte se, nebojte se něco smysluplnýho navrhnout a stát si za tím, ale hlavně přestaňte skuhrat! To, co se Vám nelíbí, se snažte změnit v prvé řadě sami – klidně třeba tím, že si tu politiku vyzkoušíte na vlastní kůži a vychutnáte si tu nekonečnou každodenní pakárnu, ale i odpovědnost, která k tomu patří. Mě vždycky děsně rozčílí, když někdo na zastupitelstvu čumí jak bluma, chrápe tam, a pak ho odvedle z výčepu slyším, jak je všechno blbě a co by se s tím jako mělo dělat, ale skutek utek. Totéž platí pro všechny ty prudily, co na schůzi sice nahlas vyřvávají, jak by to vedli oni, ale s těma předchozíma si ve výsledku můžou podat ruku, protože opravdu makat se nikomu z nich nechce. Choďte k volbám: já vím, že je to někdy těžký najít někoho, komu to hodit, zvlášť potom, co se v tomhle státě dělo od války a za bolševika, ale to máte jako v životě – každý rozhodnutí je kompromis a ideální řešení v opravdovým světě neexistují. Samozřejmě, vocaď pocaď! Pokud si nebudem vážit práva rozhodovat o sobě sami a do mrtě ho využívat, tak to můžem rovnou zabalit a administrativně nás sloučej s Horním Drnem. A to by asi nikdo z nás nechtěl. Já bych třeba takovou ostudu nepřežil.
Jakej bude tento rok pro naší vesnici? Říkám na rovinu, připravte se na pomyslnou krev, slzy a pot, jak říkal kolega Churchill. Seshora, hlavně z kraje, utahujou šrouby ostošest, mluví nám i do toho, po čem jim nic není, a chtějí nás korumpovat dotacema. Systém je nastavenej úplně zvráceně – buď dostaneme peníze na to, o čem si vrchnost zrovna myslí, že je pro nás dobrý, nebo se vzepřeme a pak neuvidíme ani korunu. Jo, dlouho jsme si to nechávali z lenosti líbit, jenže teď to ještě neoficiálně vylepšili: prý jestli chceme dotace, máme jim za babku pustit pozemky u rybníka. To už je fakt moc. Můžem si to zase nechat líbit a změnit naši samosprávu na úřad pro rozdělování peněz bez možnosti cokoliv ovlivnit. Bylo by to pohodlnější...Chtěl bych poděkovat chlapům ze zastupitelstva napříč spektrem, že jsme si odhlasovali, že do toho nepůjdem. Sice asi nebude na tu cyklostezku na Hadí vrch, ale aspoň nebudem mít u rybníka žádnej podělanej satelit pro nějaký náplavy, na kterej bysme pak v hospodě nadávali ještě dvacet let. Ve virtuálním světě excelovejch tabulek budem sice za blbce, protože nečerpáme dotace, ale já myslím, že zůstat před dějinama sám sebou je cennější. Čekáme, že na nás z kraje budou zkoušet různý pokoutní taktiky, po dobrým, po zlým, slibovat tuhle rozhlednu, támhle vyasfaltovanou polňačku, když povolíme, ale dokud tady bude starostou Pecháček, zůstanou Psojedy Psojedama!
Milí spoluobčani, přeju Vám do Nového roku všechno nejlepší, hlavně to zdraví, štěstí, a pamatujte, že na kocovinu je nejlepší chlazená Vincentka. Věřme, že to všechno zas nějak ukočírujeme, úroda bude dobrá a vyhnou se nám všechny ty kalamity, povodně a orkány, kterejma furt straší hysterický média. Chlapi z mančaftu říkali, že ten náš nešťastnej fotbal půjde prej na jaře dost nahoru, v obchodě budou mít otevřeno až do pěti, Dunihlav snad vydá nějaký elpíčko a Rudla Zima chystá novej jídelní lístek. Za zastupitelstvo můžu slíbit, že budem jako heavymetal: přísní, ale spravedliví! Mně se v lednu narodí první vnuk, takže budu asi dost naměkko, ale to neznamená, že začnu na obec kašlat. Spíš naopak – až tady bude jednou můj vnuk sám starostovat, tak nechci, aby si neřekl, že to jeho děda tehdy na začátku století nezvládl. Závěrem Vám chci poradit a popřát ještě jedno: choďte po světě s otevřenejma očima a zachovejte si schopnost udělat si o věcech vlastní názor, aniž byste k tomu potřebovali novináře, zbytečný a trapný "celebrity" nebo, nedej Bůh, nás politiky. Sám za sebe si přeju jediný: ať každej z nás udělá příští rok něco, aby se tady zas žilo o něco líp.
Chopme se proto našich povinností a chovejme se každej den tak, aby, pokud Psojedy přetrvají ještě tisíc let, lidi mohli furt říkat: „Byla to jejich nejskvělejší hodina“!
Josef Pecháček, v. r.