Prohibice - týden první

19.09.2012 16:05

V pátek večer vyhlásil ministr zdravotnictví MUDr. Leoš Heger v souvislosti s množícími se otravami methylalkoholem zákaz prodeje a nabízení nápojů o obsahu alkoholu vyšším než 20%, který má trvat až do odvolání. Tento odvážný krok zasáhl tři provozovny v naší obci.. Pojďme se společně podívat, jak se s ním vyrovnaly ony i jejich věrní zákazníci. Situaci budeme samozřejmě nadále monitorovat.

Restaurace „U Sněhuláka“ byla zasažena jako první – místní hosté s hrůzou a rozechvěním sledovali živé zpravodajství, které je o bezprecedentním kroku vlády informovalo. K překonání strašlivého zážitku byla jednou dokola objednána runda fernetu pro upevnění nervů – dali si i ti, kteří normálně tvrdý alkohol nekonzumují, protože cítili, že závažná situace si žádá statečný postoj a překonání malicherných osobních předsudků. Hostinský Zima, zákona dbalý občan, vzápětí začal ostentativně odstraňovat lahve s tvrdým alkoholem z police nad pípou, kde je nahradila zapálená hřbitovní svíce a decentní papírová cedulka s tklivým nápisem „Vzpomínáme...“, ke které v sobotu přibyl také smuteční věnec, další svíčky a stylově také několik plyšových zvířátek, mezi nimiž převažovaly opičky. Několik občanů se nabídlo, že budou u pípy stát nepřetržitou čestnou stráž, ale to hostinský hrdě odmítl s poukazem na to, že chce být po zavírací hodině se svou bolestí sám a že by se mu také mohlo ztrácet pivo. Chvíli poté se na vývěsce, které obvykle dominují ceny vodky, fernetu a rumu, objevila křídou psaná nabídka na koupi speciální směsi do ostřikovačů s jablečnou vůní na bázi ethanolu (40 až 70%, podle počasí) z produkce lihovaru pana Zimy. Vzorky o obsahu 0,4 cl si za cenu od 40,-Kč vzápětí zakoupilo několik hostů – bohužel, než stačil zástupce firmy zasáhnout, kapalinu omylem vypili. Vše se naštěstí obešlo bez zdravotních komplikací, přestože se tento omyl během večera ještě několikrát opakoval. Sám starosta Pecháček se takto spletl pětkrát, ale naštěstí těsně před zavírací hodinou konečně pochopil, k čemu je produkt určen, a pro svůj vůz „Škoda Yetti“ zakoupil této kapaliny dva litry, s nimiž se v míru odebral domů. Podobně se zachovali ostatní hosté, takže Zimova pálenice dosud hlásí rekordní tržby, byť od pátečního večera neprodal zcela v souladu s nařízením Ministerstva zdravotnictví ani kapku alkoholického nápoje. Za to, co s kapalinou zákazníci udělají, přirozeně nezodpovídá.

Hned v sobotu ráno začali prodavačky odstraňovat tvrdý alkohol také z regálů místní samoobsluhy, přičemž došlo i na notně zaprášené lahve whisky světových značek, které spíše než mezi zboží patřily už k inventáři prodejny, neboť místním občanům tento nápoj nechutná od té doby, co v obecním zpravodaji vyšla zdrcující recenze na jednu z nejmenovaných značek z pera výše uvedeného Rudolfa Zimy, popisující její chuť jako směs pachu nemocniční desinfekce a železničních pražců. Z oddělení drogerie byla také preventivně stažena „Alpa Francovka“, když si prodavačka paní Marie Pecháčková vzpomněla na jeden dávný lyžařský kurs, kterého se ještě za svobodna účastnila a kde jí její budoucí manžel Josef omámil jak perfektně provedeným telemarkem, tak touto výše zmíněnou lihovinou. Jediný alkohol s obsahem ethanolu (doufejme!) vyšším než 40% tak obsahovaly pouze pralinky s rumovou náplní, kterých zákazníci během sobotního dopoledne vykoupili velké množství – prim hrála v tomto ohledu sama vedoucí samoobsluhy paní Myšáková, která se na neděli chystal péct a s hrůzou zjistila, že během pátku se jí ze spíže záhadně ztratila poslední láhev rumu. Podezření padlo v tomto směru především na nejmladšího syna Havla, kterému v pondělí začínal semestr, kteroužto neveselou skutečnost se chystal o víkendu s kolegy na kolejích mohutně zapít a jeho otec mu odmítl vydat byť jen symbolické množství kapaliny do ostřikovačů, kterou v pátek večer výhodně zakoupil v místní restauraci. Protože synek – pýcha rodičů odjel v sobotu brzo ráno autobusem i se zásobami z rodinného baru, musel pan Myšák dlouho do odpoledne potupně stáčet rum ze zakoupených pralinek do zavařovací sklenice, bedlivě hlídán manželkou aby neupíjel; nepomohly mu ani výmluvy na to, že by měl raději připravit auto na zimu doplněním provozních kapalin – především těch nemrznoucích. Koláče na neděli však byly zachráněny.

Bistro „Zmije“ se po pátečních truchlivých zprávách potopilo do hlubokého posupného mlčení, ze kterého jej nevytrhla ani vrcholící burčáková sezóna. Do nočních hodin se z útrob podniku ozývaly pouze tlumené výkřiky „gauneři“, „to za komunistů nebývalo“ a „ještě jednou dokola“. Chmury obestřenou provozovnu obklopil v pondělí hned z rána kordon policistů pod velením nstržm. Macháně. Na jeho přímý rozkaz vnikli do bistra v doprovodu příslušníků také pracovníci oprávnění provádět testy na přítomnost methanolu přímo na místě. Analyzovatelných vzorků nalezli opravdu požehnaně, ať již šlo o pana Jaroslava M. a jeho kamarády zpité pod obraz, či o plastové kanystry obsahující dle popisků lihovým fixem nejrůznější druhy alkoholických nápojů. Nutno říci, že odborníci nevěřili vlastním očím, neboť všechny jejich sofistikované přístroje (včetně přístroje dělajícího „pink!“) jednoznačně prokázaly, že jedovatý methanol je přítomen ve všech nápojích v množství větším než malém. Překvapil především „Pravý burčák z jižní Moravy přímo od vinaře“ s obsahem 10% MetOH, pan Jaroslav M. se 3,5 ‰ methylalkoholu v krvi a „Skocká wiska“ tvořená směsí téru, jodové tinktury a methanolu v poměru 1:1:1. Poté, co byl methanol zjištěn i ve výše uvedeném lihovém popisovači, ve stopovém množství v pivu a ve formě jemného aerosolu také v léta nevětraném výčepu, zbývalo jen vyřešit záhadu, jak je možné, že se na místě samém a v jeho nejbližším okolí stále ještě vyskytují vyšší formy života, pokud se tedy tak dají místní opilci, mouchy a kolonie potkanů vůbec označit. Vysvětlení je jednodušší, než by se mohlo zdát: díky letitému, intenzivnímu a nepřerušovanému popíjení lihovin vyrobených na bázi ethanolu, včetně Zimovy směsi do ostřikovačů, jsou těla hostů bistra „Zmije“ dokonale impregnována a díky stabilní hladině EtOH v krvi je nemůže methanol nijak překvapit, snad jen novými chuťovými dimenzemi. Šokovaná komise odborníků a policistů proto raději odmítla tento citlivý ekosystém jakkoliv narušit a podnik urychleně opustila doprovázena opileckým blábolením hostů o „selhání státu“ "politické debilitě" a „siláckých a nerozumných řešeních“. Ke cti vedení podniku slouží fakt, že se přesto zavázalo přejít při míchání alkoholických nápojů včetně vína z methanolu na bezpečnější ethylenglykol, který, jak nám sdělila obsluha, je už "skoro něco jako ethanol, když už se to skoro stejně jmenuje".

Opravdové drama se však odehrálo v klubovně místního fotbalového celku „STS Záboj“, kde byl v pozdních večerních hodinách v úterý 18. září nalezen bezvládný útočník Luděk Kolomazník jevící všechny příznaky otravy methanolem. Jak jsme již na našich stránkách uvedli, sledovali naši občané dychtivě letní románek místní fotbalové hvězdy Luďka Kolomazníka (18) s dcerou majitele zdejšího zámku a polesí Arizonou Torres (19). Bohužel, dívka Luďkova srdce opustila Psojedy počátkem září, aby ve své druhé vlasti (USA) započala se studiem antropologie. Přestože Kolomazníkovi slíbila, že se co nejdříve opět uvidí a že spolu příští léto odjedou na vědeckou výpravu do brazilského amazonského pralesa, kde bude Arizona studovat jakýsi mimořádně primitivní indiánský kmen a Luděk se u téhož kmene pokusí získat posily pro psojedské fotbalové mužstvo, dostavily se u naší sportovní ikony progresivně se zhoršující deprese. Z dobře informovaného zdroje víme, že hlavním důvodem je fakt, že ani přes téměř dvouměsíční vztah se Luďkovi nepodařilo u Arizony „skórovat“, což je pro krále střelců minulé sezóny II. mikroregionální ligy opravdová ostuda. Nic naplat, že si vytvořil několik slušných šancí a na pomyslném hřišti byl neustále v náporu, Arizona, křesťansky vychovaná dívka, všechny jeho pokusy zastavila ještě před hranicí pomyslného velkého vápna (tj. velkých stydkých pysků). Metrosexuálně deprivovaný Luděk, kterému jinak nedělá průnik do šestnáctky potíže, se proto po Arizonině odjezdu rozhodl pro radikální řešení – odejít demonstrativně dobrovolně z tohoto světa po požití většího množství pánských parfémů, deodorantů a několika lžic gelu na vlasy. Jeho bezvládné tělo nalezl na žíněnce v podkroví klubovny jeho spoluhráč Walter Unterzeiler (23), který se do objektu dostavil ve společnosti zdravotnice oddílu MUC. Andrey Šiškové (23), aby společně zkontrolovali nově zakoupenou sekačku na trávu. Unterzeiler, který v podkroví původně hledal zmíněnou žíněnku, obětavě snesl Kolomazníka do přízemí, kde Šišková neomylně diagnostikovala otravu methylalkoholem a poskytla mu rychlou první pomoc díky Zimově kapalině do ostřikovačů, kterou si s Unterzeilerem donesli s sebou. Po požití litru tohoto životabudiče „na ex“ se u Kolomazníka dostavil dávící reflex, přičemž charakteristická vůně pánského parfému „Hugo Boss No.6 EDT“*) linoucí se z jeho zvratků naštěstí dokazovala, že se mladá zdravotnice ve své diagnóze zmýlila.

 (* Oficiální slovo výrobce: parfém pro cílevědomého muže se zdravou dávkou sebedůvěry. Výrazná mužná vůně definuje úspěch, vyzařuje sebevědomí a zdůrazňuje smyslně emocionální stránku mužského charakteru. Jedná se o luxusní citrusově-kořeněnou vůni, jež uchvátí každou opravdovou dámu).

Poté, co Walter Unterzeiler, rozladěný, že se večer vyvíjí úplně jinak, než plánoval, Luďka navíc profackoval, zmizely příznaky otravy úplně a vyděšený fotbalista se dokonce stihl dostat ještě včas domů, takže od matky nedostal ani obvyklý trest domácího vězení, čímž je zároveň  zachráněn jeho start v příštím zápase II. mikroregionální ligy proti „Raketě Pižlov“. Průběh večera v klubovně naštěstí zachránila Andrea Šišková, když z bujného záňadří vylovila butylku „Jägermeisteru“, který její otec, hajný Leopold Šiška, fasuje jako ochrannou pracovní pomůcku v případě, že je majitelem polesí dr. Torresem vyslán na čekanou do údolí říčky Psojedky (mrazové kotliny 2. stupně), a proto se na tento nápoj zákaz Ministerstva zdravotnictví nevztahuje – nebo si to hajný alespoň myslí.

Co říci závěrem? Naše obec, zvyklá na přírodní i administrativní pohromy nejrůznějšího charakteru, se s částečným zákazem prodeje alkoholu vyrovnala nepochybně se ctí. Obyvatelstvo zachovalo příkladnou kázeň, nepodlehlo panice a jeho nálada je dle stupnice Ministerstva vnitra České republiky na stupni I-A (Především v obou restauračních zařízeních). Ke zdárnému zvládnutí neobvyklé situace nepochybně přispělo i státnícké rozhodnutí obecního zastupitelstva v čele se starostou Pecháčkem, přerušit plánovaný program letního kina populárně-naučným protialkoholovým snímkem "Limonádový Joe", který je od nedělního večera promítán ve smyčce. Prvním výsledkem je fakt, že ústřední píseň snímku, "Whisky to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto", mezi obyvatelstvem zlidověla a v nezaměnitelném aranžmá štamgastů restaurace "U Sněhuláka" vážně konkuruje poslednímu hitu místní agrometalové formace "Dunihlav", coververzi méně známého hitu skupiny "Doors" "Alabama Song" ("Show me the way to the next whiskey bar..."). Bohužel, další píseň ze zmíněného filmu - "Arizóna, Arizóna, to je pravých mužů zóna" nijak nepřispěla ke zlepšení psychického stavu Luďka Kolomazníka...     

Zvídavého čtenáře, který netrpělivě čeká, jak pokračoval večer v klubovně, můžeme uklidnit: sekačka na trávu je v pořádku...