Hrad Drn - stavebně historický průzkum

28.06.2013 14:10

Hrad nazývaný Drn leží z poloviny na katastru obce Horní Drn a z poloviny na katastru Psojed. Katastrální hranice probíhá středem ostrožny, takže Psojedům patří celá východní část zříceniny. (Viz též půdorysná rekonstrukce pod článkem).

Nevelký hrad vybudovaný na výrazné ostrožně nad údolím Psojedky se na vrcholu svého stavebního rozmachu skládal ze dvou částí (B, C) a předhradí (A). To bylo od okolního terénu odděleno obloukovitě rozepjatým příkopem (1), na západě přerušeným tak, že jeho kratší část byl vtažena dovnitř a vytvořil se tak mezi nimi vjezd (2). Předhradí bylo opevněno dřevěnou palisádou (3), do které byla proti vjezdu vetknuta ještě čtyřstěná srubová pevnůstka (4). Na ploše předhradí stávaly patrně dřevěné hospodářské budovy, ale jejich stopy nejsou dnes patrné. V nejužším místě skalnaté ostrožny byl ve skále vylámán druhý příkop (5), přes který vedl dřevěný, částečně padací most (6) do hradního jádra. To vzniklo kolem roku 1350. V čele hradu stála na skalním suku čtyřboká věž (12), vpravo pod ní byla v hradbě prolomena jednoduchá brána (7), za níž následoval dlouhý a úzký parkán (8), který ústil na malé nádvoří (9) v jižní části, odkud se další branou (10) vstupovalo do vlastního jádra, jemuž dominoval třípodlažní a podsklepený věžovitý palác (11), proti ostřelování a severním vichrům bezpečně krytý zmíněnou hranolovou věží. Na miniaturním dvorku mezi těmito dvěma stavbami byla ve skále vylámána cisterna na vodu (13). Velmi záhy po dostavbě této části (v horizontu jedné pětiletky) bylo opevnění hradu vylepšeno: před jednoduchou hlavní branou bylo vybudováno zastřešené věžovité branské stavení s novou předsunutou bránou (14), na které na západě navazoval příhrádek (15), zdvojující v exponovaném čele hradu jeho opevnění a tím i palebnou sílu. Na zadním dvorku byla při západní hradbě ještě vystavěna zděná budova (16), snad ubikace loupežné družiny.

Vynikající výsledky zmíněné družiny umožnily, resp. si vynutily někdy v 60. letech 14. století další rozšíření hradu o tzv. dolní část (C). Protože stávající hrad (B) svými malými rozměry danými plochou ostrožny a značnou kumulací staveb další stavební boom neumožňoval, využil stavebník k expanzi úzké skalnaté bradlo nacházející se v nepatrné vzdálenosti na jihovýchod od hradu a asi o 10 metrů níže (z toho důvodu hovoříme o horní a dolní části hradu). Jestliže jsme o původním (horním) hradu uvedli, že byl nevelký, o jeho dolní části můžeme konstatovat, že byla přímo titěrná. Vstupovalo se do ní brankou druhotně prolomenou v jižní hradbě horní části zesílenou ještě drobnou hranolovou vížkou(17) a cestou, která se kvůli překonání výškovému rozdílu dvakrát serpentinovitě lomila (18) – lemovaly ji jen úzké opěrné zídky, které zabraňovaly pádu chodců do strží po obou stranách. Vlastní dolní část měla podobu protáhlého obdélníka s malou čtyřbokou věží (19) v čele a na ní navazujícím dvoupodlažním dvouprostorovým palácem (20), které mezi sebou svíraly minimalistický dvoreček na nějž ústila vstupní branka vybudovaná ve výstupku severovýchodní zdi (21). Celá koncepce dolní části svědčí o nebývalé sebejistotě a pocitu bezpečí zdejší loupežné družiny, neboť zcela postrádala hradbu v pravém slova smyslu a byla tvořena pouze blokem zmíněných budov. Solidní přírodní ochranu ji však poskytoval strmé skalní srázy po obou stranách dodnes zarostlé hustým šípkovým houštím. Někde z prostoru přízemí či sklepa paláce byla ve zdejší žule vylámána chodba, která ústila až dole u řeky – byla využívána k zásobování této části hradu vodou, k příchodu a odchodu osob, které toužily zůstat v anonymitě, popřípadě útěku z nebo do hradu v případě ohrožení.

Po tragickém požáru roce 1373 byl hrad jen nouzově opraven, přičemž dolní část byla zcela opuštěna. Definitivně zanikl za třicetileté války, aniž by do té doby prodělal jakýkoliv další stavební vývoj. Nadzemní části zdí zmizely v průběhu 19. století, kdy majitel panství hrabě Torres zřídil na hradišti veřejný kamenolom, z jehož provozu kofinancoval stavbu lihovaru v Psojedech.

Dnes viditelné základové partie zdí a vyčištěné příkopy jsou výsledkem archeologického výzkumu probíhajícícho zde v letech 1940 až 1945.

 

Rekonstrukce půdorysu hradu Drn u Psojed