Nepamatuji se, říká v šokující nahrávce starosta.

07.02.2012 09:37

Redakci se z důvěryhodného zdroje podařilo získat zvukový záznam výpovědi starosty Pecháčka a tajemnice Horké učiněné v kauze podezření ze zneužití finančních prostředků z dotace pro revitalizaci místní průmyslové zóny, kterého se měl dopustit místostarosta Stanislav Zubatý. Výslech vedl nstržm. Lubomír Macháně z obvodního oddělení Policie ČR, kam si oba funkcionáře pozval k podání vysvětlení v červenci 2006. Exkluzivně přinášíme jeho doslovný přepis.

Pecháček: Nazdar, švagře! Macháně: Nazdáár Pepe, tak jaká? Pecháček: Ale jo, však víš. S Jarmilou se znáte, že jo? Macháně: Aby ne, ahoj Jari (zvuk polibku). Horká: Lubi, vypadáš v uniformě fantasticky, tohle tady znamená "strážmistr"? Macháně: Nadstrážmistr! Horká: Ježiš, Lubi, promiň...Macháně: No, k věci. Mám tu takovou věc, jak to říct...no..jako to, no...Pecháček: Čověče, z tebe to taky leze jak z chlupatý deky. Macháně: No prostě oznámení...Pecháček: Nech mě hádat. Myšák? Macháně: Ne ne, Béďa v tom tentokrát nejede, ale přihořívá...Pecháček: Jindříšek? Copak se Zenovi zase nelíbí? Ten postřik proti mandelinkám? Macháně: Hele Pepe, nedělej si z toho prdel, de vo vážnou věc. Pecháček: Jasný, draku...Zase Standa? Macháně: Jo, prej zašmelil ňáký love a jeho mladej z nich opravil děckám ve školce vodovod. Pecháček: Von Zeno furt nemůže zapomenout, že mu tehdy ve školce pomalovali ty jeho vobrazy nebo co to bylo, tak se mstí. Že to neházíš rovnou do koše jako já...Celý to je ňáká blbost, všechno bylo čistý, že jo, Jarmilo? Horká: Samozřejmě, všechno transparentní. Lubi, podívej se na mě a řekni - ne Lubi, do očí se mi dívej! – vypadáme jako nějací ti defraudanti nebo tak něco?  Macháně: Tak vo tom žádná, de vo to, abych to tak ňák uzavřel, jako spíš odložil, že jo. K tomu potřebuju nějakej důkazovej matroš, jestli mi rozumíš. Horká: Hele, tady to máš všechno (žuchnutí těžkého fasciklu na stůl): zápisy z jednání, nabídky firem, faktůry, todlencto tlustý se týká té dotace – jak vidíš, logolinky jsou v barvě, takže všechno je v pořádku, papírově to sedí. Macháně: Seš zlato, Jari, čili já to tady nějak sepíšu, počkejte zatím venku, óká?

(dalších 48 minut se na záznamu ozývají izolované úhozy  psacího stroje a nezřetelné mumlání: Ale sakra, ypsilon tam má bejt...d-o-t-a-c-e...Novej odstavec, tááák...).

Macháně: Tak sem to tady sepsal, klidně si to přečtěte a jestli to souhlasí, tak podepište tudle dole. Hele mimochodem, sem zval i Standu a omluvil se, že je prej v zahraničí? Pecháček: (šeptem): P-e-ch-á-č-e-k. (nahlas): No jo, týdenní školení vo čerpání evropskejch dotací na Krétě, ól exkluziv...Horká: Inkluziv...Pecháček: Jo, jo, sem mu podepisoval cesťák. Ve středu vod něj přišel pohled. Čoveče, my byli s mojí a s děckama ve třiadevadesátým v Bibióne, teď mě to úplně nalomilo, že bysme vyrazili znovu a bez děcek. Dyť co dělám starostu, sme nikde venku nebyli. Horká: Bibióne je pasé, já byla loni na Hurgádě, perfektně sem si opálila vršek, vydrželo to až do Vánoc. Macháně: Kurňa Jari, tohle mi nedělej, teď to mám tady celý poprskaný...Horká: (smích) Nemáte pít kafe, když hovoří dáma, strážmistře. Macháně: Nadstrážmistře! Jari, sakra už! Horká: Promiň, veliteli. Pecháček: No nic, my se pomalu zvednem a pojedem. Hele já sem Standu pak pošlu, ať to taky podškrábne, případně ti k tomu ještě něco řekne, ju? Macháně: Jo, jo, pozdravuj ho, že ho rád uvidím! Pamatuješ, co jsme se jako kluci spolu nablbli? Pecháček: Nepamatuju se...(smích). Ale jo, jasný, však se z nás starej Šiška mohl posrat. Ale zocelilo ho to, je mu devadesát a furt čupr. Tak čáu, pozdravuj doma, že se někdy stavíme. Macháně: Ty taky, pozdravuj v té mojí vesničce, rodné, střediskové...Jari, všechno dobrý, pa (zvuk polibku). Horká: Pa, strážmistře...Macháně: (smích): Abych tě nepřetáhl tonfou.